Srstka angrešt

(Ribes uva-crispa)angrešt
Řád – lomikamenotvaré
Čeleď – meruzalkovité
Rod - meruzalka

Srstka angrešt, také srstka obecná či meruzalka srstka (Ribes uva-crispa, Grossularia uva crispa) je běžný lesní i zahradní keř lidově známý jako angrešt. Původně se jednalo o divoce rostoucí keře vysoké asi jeden metr. Listy jsou opadavé dlouhé 2 až 4 centimetry. Květy jsou malé růžovočervené. Plod („angrešt”) je sladký a vodnatý v průměru mívá do 2 centimetrů, vypadá jako koule a je zelený, dozrává v červenci. Obsahuje asi 3 nebo 4 semena. Větve tohoto keře jsou trnité. Tento keř je schopen vegetativního rozmnožování.
Plané odrůdy angreštu (rod Grossularia) pocházejí z mírného pásma Evropy, Asie a Ameriky. Záměrným vyšlechtěním došlo ke zvětšení plodů a zvýšení odolnosti proti chorobám. Tyto rostliny se prvotně začaly pěstovat v Anglii a Francii někdy v patnáctém století a pak se rozšířily do celé Evropy.

 

 

Pěstování angreštu

Angrešt je značně přizpůsobivý a může se pěstovat od nížin až po podhorské i horské oblasti. Nejlépe vyhovují angreštu střední až vyšší polohy s vyšší vzdušnou vlhkostí a s průměrnou roční teplotou 7o - 9oC. Dobře snáší mírné zastínění. Naopak nadměrné působení přímého slunečního světla může způsobit tzv. úžeh plodů. Nesnáší sucho nebo přílišné zamokření. Na suchých stanovištích bez možnosti závlahy rostliny předčasně shazují listy a plody nedosahují standardní velikosti. Nejvíce vláhy potřebuje angrešt v období intenzivního růstu, nárůstu a dozrávání plodů. Ve srovnání s rybízem červeným a bílým má angrešt vyšší nároky na půdu. Vyžaduje středně těžké, humózní, hlubší půdy, neutrální reakce, dobře zásobené živinami. Angreštu vyhovují otevřená stanoviště, s mírným průvanem. K nízkým teplotám je odolnější než černý rybíz. Angrešt se pěstuje ve tvaru keře, pravokořenného stromku nebo stromku, kde je odrůda naštěpovaná na meruzalku zlatou. Pro výsadbu je podzim vhodnějším termínem. Jednak na jaře hrozí méně vláhy, sazenice na podzim stihne částečně zakořenit a lépe pak na jaře využije zimní vláhu.
Životnost angreštu je u keřové formy asi 20 let, stromková forma poskytuje dobrou úrodu jen asi 8 až 10 let. Nicméně stromková forma je pohodlnější na řez a zejména plody jsou větší a vyrovnanější. Stromkový angrešt ale musí mít stálou oporu a je potřeba stále odstraňovat výhony z podnože.
Stromkový angrešt sázíme ke kůlu do vykopané jámy, kam přihodíme na dno lopatu kompostu jako zásobní hnojení. Sázíme hlouběji než byl zasazen ve školce, protože stromek pak lépe odolává suchu. Meruzalka, na které je odrůda naroubována, koření mělce a při mělkém zasazení může dojít k zasychání části kořenů u povrchu půdy. Jednotlivé stromky sázíme alespoň 1m od sebe. Opora musí být vyšší, kůl nebo tyčka má sahat do koruny. Jednak jde o ochrany před vylomením roubu a také se pak dají k vršku opory vyvazovat přetížené větve s plody. Toto jsem nevěděl, vůbec mně to nenapadlo, takže Jerome - dík za nápad. Angrešt je samosprašný, takže je dobré sázet více stromků vedle sebe, jednotlivé odrůdy by měly mít podobný čas kvetení. Je také možné sázet angrešt kombinovaně na střídačku s keřovým rybízem.

V prvním roce brzy na jaře musíme provést první řez pro založení koruny. Silnější výhony zkrátíme na 3 až 4 pupeny a slabší větvičky střihneme na 1 až 2 pupeny. Přes léto vyrazí nové výhony a v druhém roce na jaře vybereme tak mezi 5 až 8 nejsilnějšími výhony které vytvoří základ koruny. Výhony by měly vytvářet rovnoměrný tvar, neměly by růst vzhůru do koruny a křížem skrz korunu. Vybrané větve pak zkrátíme asi o 1/3.

V dalších letech zkracujeme přírůstek na hlavních - kosterních - větvích o 1/3 délky přírůstku. To, co vyroste po stranách hlavních větví zastřihneme tak na polovinu. Obecně je dobré každé jaro zastřihávat konce nového obrostu jako prevenci proti hnědému padlí. Dále vystřiháváme výhony vyrůstající ze středu koruny a výhony které by korunu zahušťovaly. Stále se snažíme udržet rovnoměrný tvar koruny.

Po nějakých 5 letech bychom měli postupně angrešt zmladit. Buď seřízneme 1/3 nejstarších větví na třetinu jejich délky nebo je vyřízneme celé a nahradíme novými silnými větvemi. Takto během tří let vyměníme staré větve za nové.