Červený rybíz

(Ribes rubrum)
Řád – lomikamenotvaré
Čeleď – meruzalkovité
Rod - rybíz
Červený rybíz
Červený rybíz je beztrnný, listnatý keř, dorůstající běžně 1 až 2m. Má pětilaločné listy spirálovitě uspořádané na stopkách, jsou střídavé, zašpičatělé, zubaté, okrouhlé a na okraji pýřité. Kůra rybízu je tmavě hnědočervenou, na starších větvích až černošedou. Rybíz kvete v 7–8cm dlouhých převislých hroznech od dubna do května. Jeho květy jsou nenápadné žluto-zelené, velké 4-9mm. Zralé bobule jsou kulovité, lysé, zpravidla 0,6–0,7 cm v průměru, červené nebo světle žluté, mírně nakyslé.
U nás se červený rybíz vyskytuje ve dvou formách. První, planá forma se vyskytuje v lužních lesích a na vlhkých půdách, přesto je vzácná. Druhá, kulturní forma je pěstována především v zahradách a ovocných sadech. Obě formy rostou na úrodných půdách, které jsou bohaté na živiny.

Původní rozšíření bylo v oblastech západní a severozápadní Evropy, v části Sibiře, v severních částech Severní Ameriky a střední i východní oblasti Asie. První zmínky o pěstování rybízu se datují do 16. století. Proniknutím evropských odrůd rybízu do severských území a jejich křížením s místními odrůdami došlo ke vzniku odolných odrůd, které mají dobré výnosy i v drsnějších klimatických podmínkách.

V našich podmínkách můžeme pěstovat rybíz ve formě stromku štěpovaného na meruzalku zlatou, nebo ve tvaru keře. Stromkový tvar je sice méně náročný na prostor, začíná dříve plodit, má ale kratší životnost. Stromkové odrůdy rybízu mají životnost tak 10 let, oproti tomu keřové odrůdy se dají pěstovat 20 i více let a hlavně je možné je opakovaně zmlazovat. Výsadba keřové formy rybízu převažuje v současné době nad formou stromkovou.

 

 

Pěstování rybízu

Rybíz vysazujeme ideálně na podzim. Sazenice má čas dobře zakořenit a lépe využije jarní vláhy po roztátí sněhu a brzy vyraší. Při výsadbě na jaře je nebezpečí, že zakoupíme sazenice z podzimu a ty nemusí již být v optimální kondici. Jarní výsadba také může trpět nedostatkem vláhy a je potřeba ji často zalévat.

Vyhloubíme jámu asi půl metru hlubokou a půl metru širokou. Na dno přihodíme tak lopatu kompostu a zasypeme trochou hlíny.

příprava výsadby rybízu

Kořeny sazenice upravíme (pokud to již neudělali při prodeji ve školce nebo zahradnictví) zakrácením příliš dlouhých a tenkých kořenů, aby se při zahrnování v jámě neohýbaly zpět pod sazenici.

Keř sázíme asi o 10 cm hlouběji než rostl ve školce. Rostlina lépe vytváří mladé výhony, lépe odolává zimě a prodlouží se i jeho životnost. Kořeny rovnoměrně rozprostřeme a zasypáváme vykopanou hlínou. Mezi keři necháme asi 1 m rozestup.

výsadba rybízu

Následující jaro po výsadbě se zkrátí výhony na dva až tři pupeny. Rostlina lépe zakoření a vytvoří silné výhony. Po řezu zahrneme keřík zeminou a necháme jen vrchní očka nad zeminou.

řez rybízu v prvním roce rybíz v prvním roce po řezu

Na jaře dalšího roku ponecháme tak 4 – 5 nejsilnějších větví a ostatní zkrátíme zkrátíme až u země.

rybíz druhým rokem před řezem

rybíz druhým rokem po řezu

Pokud nevyrostly žádné silné větve, zkrátíme vše na 2 očka, zahrneme znovu zeminou a ponecháme osudu do dalšího jara.

rybíz třetím rokem před řezem

rybíz třetím rokem po řezu

Následující jaro ponecháme další čtyři nejsilnější větve a ostatní opět u země zakrátíme.

rybíz čtvrtým rokem řez rybízu čtvrtým rokem

Další jaro vybereme znovu čtyři nové silné větve, a tak bysme měli mít na keři jedno, dvou i tříleté větve, celkem tak do 12 větví trojího stáří. Vše ostatní odřízneme u země. Ponechané větve není třeba zkracovat, stačí mírně zkrátit na větvích obrost delší než 15 cm.
Nyní by měl být keř vytvarován a vychován k plné plodnosti.

Protože červený rybíz rodí nejvíce na větvích 2 až pět let starých, je dobré nejpozději při šest let starých větvích keř rybízu postupně zmladit. Nejrozumnější způsob je tříletá obnova větví.

První rok zmlazení po sklizni odřežeme třetinu starých větví a z nových přírůstků necháme jen čtyři až pět nejsilnějších. Zbytek nových přírůstků odřízneme u země. Máme tedy 1/3 nových výhonů a 2/3 starých větví.

Druhý rok zmlazování opět odřízneme 1/3 starých větví a necháme asi čtyři nejsilnější nové větve. Máme tedy 1/3 starých větví, 1/3 ročních větví a 1/3 nových výhonů.

Třetí rok odřízneme zbylou 1/3 starých větví a z nových výhonů necháme opět tak čtyři nejsilnější. Máme tedy 1/3 dvouletých větví, 1/3 jednoletých větví a 1/3 nových výhonů.

Tím je keř zmlazen a během zmlazování se úroda udržela na 2/3 úrody původní.