Vinná réva

(Vitis vinifera)

je dřevnatá liána, která se pomocí úponků pne po oporách vzhůru. Jedinci divokých odrůd mohou ve volné přírodě dosahovat výšek až 30 m a jsou známy i případy, kdy rostlina dosáhla výšky až 43 m. Jedinci kulturních odrůd na vinicích, které vinaři nenechávají dožít takového stáří, dorůstají výšky nejvýše 4 m při průměru kmene do 50 cm. Listy jsou v zásadě okrouhlé, se třemi až pěti laloky o průměru do 15 cm. Borka kmene je světlehnědá a loupe se v dlouhých pruzích. Letorosty jsou sytěji zabarvené, žlutohnědé nebo červenohnědé. Bohatá žlutozelená květenství vinné révy jsou typu lata. Kulturní odrůdy (V. vinifera subsp. vinifera) jsou jednodomé, divoké (V. vinifera subsp. sylvestris) jsou dvoudomé. Plodem jsou bobule kulovitého, vejčitého, nebo zaobleně válcovitého tvaru o průměru 0,4–1,5 cm a délce až 2,5 cm; u divokých odrůd bývají drobnější. Jejich barvy jsou velmi rozmanité, od zelené, zelenožluté, žluté po červenou až tmavofialovou. Kořenový systém běžně dosahuje délky přes 10 m i na skalnatém podloží.

Vinná réva je jednou z nejstarších kulturních rostlin pěstovaných člověkem. Původ kulturních odrůd V. vinifera subsp. vinifera není zcela jednoznačně vysvětlen; spekuluje se sice, že vznikla šlechtěním divoké révy vinné lesní (V. vinifera subsp. sylvestris), avšak někteří autoři toto zpochybňují a její genezi odvozují od dnes již vyhynulých třetihorních druhů.

Vědecké jméno rodu Vitis bylo převzato z latinského názvu pro keř vinné révy, v přeneseném významu používaný též pro pojem „úponek“; druhový přívlastek vinifera vznikl sloučením kmenů latinských slov vinum (česky „víno“) a ferens („nesoucí“), ve významu „přinášející víno“.

 

zdroj WIKIPEDIA
 

Pěstování vinné révy

V podmínkách naší zeměpisné polohy mají zahrádkáři možnost sázet révu buď v jarním termínu, nebo na podzim. Pokud budeme volit podzimní termín, máme výhodu dobrého zakořenění a přilnutí půdy ke kořenům přes zimní období. Sazenici není nutno tolik zalévat oproti jarní výsadbě. Rizikem může být poškození sazenice při velice nízkých teplotách a také poškození sazenic okusem drobné zvěře. Jarní výsadba omezuje poškození sazenice nízkými teplotami na minimum, rostlinu musíme ale důkladně zalévat.

Nejprve je potřeba připravit půdu, pro jarní výsadbu už na podzim. Podle kvality půdního profilu a síly svalů je nejlepší vykopat jámu kolem 80cm hlubokou i širokou a provést tzv. rigolaci, tedy převrátit půdní profil. Vrchní, úrodnou půdu smíchat s kompostem, na dno jámy přihodit asi hrst cereritu, a nasypat smíchanou půdu s kompostem na dno jámy. To bude sloužit jako zásobní hnojivo. Cererit je obecně pomalu rozkládající se hnojivo a na dně jámy bude postupně uvolňovat živiny pro prorůstající kořeny révy. Na vrch potom přijde ta část půdy vybraná z nižších vrstev jámy. Takto připravené místo pro sadbu révy necháme odpočinout a slehnout do jara.

Před vlastní výsadbou na jaře je třeba umístit vyvazovací tyče. Po jejich zaražení do země by měla zůstat výška asi 2 metry. Na místě pro výsadbu vyryjeme asi 40cm hlubokou a širokou jamku. Na její dno přihodíme lopatu kompostu. příprava sazenice révy Sazenici révy je potřeba na 24 hodin předem vložit do vody a následně upravit kořeny na délku asi 10cm. Jako pomoc si můžeme vzít svoji dlaň a zkrátit kořenay na šířku dlaně. Pokud to již neudělal pěstitel, zakrátíme výhon z roubu na dvě očka. Takto upravenou sazenici vložíme do jamky, rozpostřeme kořeny a nakloníme ji vrcholem šikmo k vyvazovazí tyčce. Hloubka zasazení rostliny by měla být taková, aby roub byl 5 cm nad povrchem. Po té dosypeme trochu kompostu a důkladně sazenici zalijeme vodou - asi 5l. Následně dosypeme zbylou zeminou a ať je sazenice parafinovaná nebo ne, raději na ni nahrneme růvek. Ten by měl být asi 3-5 cm vysoko nad vrchním očkem. Tento růvek sazenici jednak chrání proti nečekaným i čekaným jarním mrazíkům a jednak brání vysychání oček. výsadba sazenice révy
Jakmile pomine doba jarních mrazíků, můžeme u parafinované sazenice růvek rozhrnout a nechat jej až do podzimu rozhrnutý. Růvek by měl být stále kyprý a vlhký aby bránil vysychání roubu a umožnil snadné vyrašení výhonů. Na podzim zkontrolujeme roub, jestli nepustil kořínky. Ty je třeba odstranit. Před nástupem zimy opět nahrneme růvek nad roub jako ochranu proti mrazíkům.
Po nějaké době od zasazení začnou vyrůstat z oček výhonky. Pro zapěstování kmínku vybereme dva nejsilnější výhony, nejlépe ty, které vyrůstají z roubu jako jeho přímé pokračování. Ostatní výhony odstraníme - tzv. podlom. Z vybraných dvou výhonů vezmeme ten nejpřímější a použijeme ho k zapěstování kmínku. Druhý výhon později zaštípneme na délku asi 15 cm a ponecháme jej jako záložní čípek pro případ, že nám keř namrzne a budeme muset zapěstovat kmínek nový. Vybraný výhon neustále vyvazujeme každých 20cm k vodící tyčce aby byl co nejrovnější a zároveň vyštipujeme v paždí listů zálistky - tzv. fazochy. Je to stejné jako u rajčat. Pokud nebudeme zálistky vylamovat, rostlina špatně poroste a nezesílí. Pravidleně zaléváme.

Ideální stav je zapěstovat kmínek najednou v jednom roce. Podle námi zvoleného pěstitelského tvaru by měla mít rostlina ve výšce vodorovného vodícího drátu asi 8 až 10mm průměr kmínku. Pokud se toto nepodaří, seřízneme celý kmínek zpět na dvě očka a pokusíme se zapěstovat kmínek v příštím roce.


Základem pro tvarování plodného dřeva je princip apikální dominance.
Apikální dominance je fyziologická vlastnost rostliny podporovat růst vrcholu (apex) na úkor postranních letorostů. Pokud rostlině vrchol zastřihneme, je apikální dominance narušena a nastartuje se růst postranních výhonů. Révu tvarujeme ohýbáním k vodícímu drátu a tím podporujeme rovnoměrný růst letorostů ze všech plodných oček vodorovného tažně. Aby to nebylo tak jednoduché, pokud bude tažen dlouhý více jak 10 oček, pak vstupuje do hry další vlastnot révy, kdy letorosty blíže ke kmínku a dále ke konci tažně mají lepší růst než letorosty v jeho střední části. Proto se tažně tvarují kromě vodorovného tažně do různě velikých oblouků. Tím se tento jev vyrovnává a letorosty prospívají po celé délce tažně.

Nyní jen krátké zastavení nad několika pojmy.

Letorost je letošní jarní výhon, na kterém vyrostou hrozny.
Tažeň je vlastně letorost z minulého roku, tedy dva roky starý výhon, na kterém po jeho vyvázání porostou na jaře letorosty.
Tažeň vyrůstá ze starého, víceletého dřeva.
Takže pořadí je STARÉ DŘEVO - DVOULETÉ DŘEVO (Tažeň) - JEDNOLETÝ VÝHON (Letorost).

Způsobů tvarování keře révy je několik, já se zastavím u tvaru


Střední, rýnsko-hessenské vedení

je to nejběžnější pěstební tvar révy vinné v našich končinách. Vzdálenost jednotlivých keřů v řadě je 1 až 1,5m. Výška kmínku je od 0.6 do 0.8m. Výška kmínku 0,8m je vhodná do vyšších poloh a slouží jako nepřímá ochrana proti zimním a jarním mrazíkům. U rýnsko-hessenského vedení se většinou používá řez na dlouhý tažeň. Ten je tvarován jako plochý, polovysoký nebo vysoký oblouk. Zelené letorosty se potom zastrkávají mezi dvojdrátí vodící konstrukce.

Před vlastním tvarováním keře musíme mít připravené vodící dráty. Celá konstrukce se skládá ze sloupků na krajích mezi kterými jsou napnuta drátěná vedení.
První, vodící, drát je podle požadovaného tvaru ve výšce 60-80cm. Pokud budeme mít delší tažně a budeme tvarovat na oblouk, napneme druhý, ohýbací, drát ve výšce 10-15cm, nebo 20-25cm nad vodícím drátem. Pak následují tři podpůrná dvojdrátí, tedy dráty obtočené kolem sloupků. Jejich vzdálenost je asi 30cm nad ohýbacím drátem a pak 40cm a ještě jednou 40cm. Do nich budeme zastrkávat letorosty. Tato dvoudrátí můžete posouvat nahoru a dolů a přizpůsobit je růstu letorostů.

schéma vedení Rýnsko-Hessenského

Vraťme se tedy k zapěstovávání kmínku.
Jsou tři situace, ke kterým může při pěstování kmínku dojít.

  • Ideální stav, kdy výška i síla kmínku naroste do požadované velikosti. Pak máme vyhráno a na jaře můžeme začít révu tvarovat.

  • Réva nedoroste požadované výšky pro ohýbání, má tak 0,6m až 1m. Potom se musíme smířit s nižším kmínkem a necháme 2 až 3 očka nad 0,6m výšky. Z těchto oček pak příští rok narostou výhony pro budoucí tažeň.

  • Réva nedoroste ani na 0,6m výšky. Pak kmínek prostě seřízneme na dvě očka a příští rok zapěstujeme kmínek znovu.

Máme tedy kmínek v ideálním vzrůstu.
Pak tedy brzy na jaře druhého roku, kdy začíná v révě proudit míza, založíme tažeň. Ve výšce vodícího drátu ponecháme jedno očko pod tímto drátem a všechna očka pod ním vyslepíme. Nad vodícím drátem necháme 6 až 7 oček, případně méně, a kmínek seřízneme. Pod výškou vodícího drátu kmínek ohneme a vyvážeme vodorvně k vodícímu drátu. Ohnutí by mělo být pozvolné aby nedošlo k zaškrcení pletiva a cév. Z tažně a z očka pod drátem vyrostou letorosty. Pokud se objeví hrozny, raději je odstraníme aby se rostlina nevysilovala.

Na jaře třetího roku bývalý tažeň seřízneme za prvním letorostem. Máme tedy dva výhony. Jeden z nich seřízneme na dvě očka jako zásobní čípek pro příští rok. Druhý zkrátíme na 6 až 7 oček respektive podle doporučeného zatížení pro odrůdu a vyvážeme na vodící drát. Na něm pak vyraší nové letorosty.V dalších letech postup stále opakujeme. Podle potřeby můžeme při tvarování na dva tažně ponecht i dva zásobní čípky.

Kordonový tvar

zapěstujeme stejně jako střední, rýnsko-hessenské vedení. Na jaře třetího roku vyvážeme jeden respektive dva tažně a tyto převedeme ve čtvrtém roce na kordonové rameno. V tomto čtvrtém roce ponecháme tažeň vyvázaný jak je, tím se z něj stává víceleté dřevo - kordonové rameno. Z bývalých letorostů nařežeme buďto krátkým řezem 2-3 očkové čípky, nebo dlouhým řezem 4-6 očkové polotažně. Rozestup by měl být okolo 15 -20cm. Při kratších vzdálenostech dochází k přílišnému zahuštění keřů letorosty. Všechny vyrašené letorosty na rameni z oček směřujících k zemi vylomíme. Z čípků nebo polotažňů vyrostou nové plodné letorosty. V příštím roce vybereme nejníže položený letorost na bývalém čípku a vše ostatní i s kusem dvouletého bývalého čípku odřízneme. Vybraný letorost seřízneme opět na dvouoký čípek nebo polotažeň pro příští sezónu a to pořád opakujeme.

Pokud chceme prodlužovat kordonová ramena pro popínání na opěrných konstrukcích, necháme na konci ramene jeden letorost vyrůstající ze spodního očka. Tento letorost nám prodlouží rameno. Tento letorost v dalším roce necháme jako víceleté dřevo prodlužující rameno a nařežeme na něm opět nové čípky či polotažně a na jeho konci opět necháme letorost ze spodního očka.Takto postupujeme i dalších letech. Po čase, kdy konce ramen již nejsou tak plodné, seřízneme prodloužení na nejbližší výhon z původního kordonového ramene.

 

 

Moje pěstování révy

Příprava země pro výsadbu

Vzhledem k poloze pod brdskými kopci a nadmořské výšce 359m nad mořem jsem raději zvolil jarní výsadbu révy. Z Moravy jsem získal tři různé stolní odrůdy. Jedná se o modrou odrůdu Alden, růžovou odrůdu Cardinale a bílou odrůdu Prim.

V současné době mám představu, že révu budu tvarovat do kordónového ramene vzhledem k lepší odolnosti vůči mrazu. Nicméně jsem se v příručce dočetl, že pro stolní odrůdy není kordónové rameno nejlepší volba, protože z dvouokých čípků rodí réva menší bobule. Přitom v jiné příručce jsem se dočetl, že pro malopěstitele a zahrádkáře je kordónový způsob vedení nejlepší právě kvůli odolnosti vůči mrazu. Pak se v tom čert vyznej. Naštěstí má do jara dost času se poptat a rozhodnout se.

K vlastní přípravě půdy pro jarní výsadbu jsem přikročil ke konci listopadu. Podzim byl u nás docela příjemný, takže jsem si ty výkopové práce krásně užil. Již nikdy více! Na vzdálenost asi 1.5m jsem vykopal pro každou sazenici jámu 80 x 80cm.

Protože na mé zahrádce je od 40cm hlo ubky jílovité podloží, musel jsem dílem vykopat, dílem vykrájet zbylých 40cm jílu pryč. Odhaduji to tak na 15 koleček. Na dno jsem nejprve přihodil asi hrst Cereritu, vrchní část zeminy jsem promíchal s kompostem a substrátem a nasypal vše do bezedné jámy. Na vrch pak přišla alespoň trochu ucházející zem smíchaná s doplňujícím substrátem. Takto nakypřená zem udělala největší radost zdejším kočkám a hned si tu zřídily latrínu. Přes zimu si půda odpočinula a trochu slehla, takže jsem musel na jaře ještě trochu země dosypat.

 

Výsadba sazenic révy

Díky prodloužené zimě a následně obrovskému množství deště jsem se k výsadbě dostal až v druhé polovině května. Vzhledem k tomu, že jsem opomněl udělat na dně jam odvodnění - upřímně mne to vůbec nenapadlo, měl jsem na zahrádce místo jam s půdou k výsadbě tři krásné bahenní lázně.

Musel jsem tedy opět počkat až se voda alespoň trochu vsákne a pak jsem se konečně pustil do sázení. To, že všechna ta zdržení sazenice přežily, mi potvrzuje názor, že příroda je mocná.

Jako podpůrné tyče jsem zvolil bambus. Délka tyčí byla asi 2,5m a po jejich zaražení do země mi zbyla volná délka necelé 2m. Doufám, že mi neuhnijí příliš brzo, nejlépe vůbec.

Podle nastudovaných informací jsem postupně zasadil všechny tři révy, zalil, zahrnul růvkem a začal se modlit. Každý den jsem se byl na sazenice dívat, zaléval jsem, růvek jsem rozrušoval a udržoval mokrý. Když už jsem začal pochybovat o úspěchu celé akce, přeci jen se po 14 dnech objevily první výhonky. Jako první začal Alden a náskok mu vydržel až do dnes. Pak se v týdenních intervalech postupně začaly objevovat výhonky i na zbylých sazenicích.

Když byly několikatýdenní deště vystřídány pekelnou výhní nastupujícího léta, nechal jsem raději růvky nahrnuté dál a sledoval vývoj sazenic. Bohužel se mi vlastní nešikovností podařilo ulomit zásobní výhon u jedné sazenice, takže ji pěstuju jen na hlavní kmínek. Nic strašného se neděje, jen by mi neměl kmínek namrznout. To by mě fakt rozesmutnilo a mohl bych i něco přelomit.

 

Vývoj sazenic révy v dalších letech

15.července 2013

Vinná réva se už dá vyvazovat

byly výhony konečně natolik velké, že jsem mohl poprvé kmíneky vyvázat k tyči.


14. srpna 2013


Alden má už 170 centimetrů a zbylé dvě odrůdy jsou poloviční. Nevím, zda je to podnoží, odrůdou nebo podložím, ale ten Alden je fakt k neudržení. Podpůrnou tyč už nechává pod sebou. Zatím ho nechávám dál růst, musím si ale zjistit, jestli bych ho nemohl zastřihnout.

 

15.září 2013

Takže dnes měří Alden 250 centimetrů a růžová asi 150 centimetrůi bílá odrůda 180 centimetrů.

vinná réva 15. září 2013 6. října 2013

Dneska jsem se byl podívat po týdnu na zahrádce a doslova se mi zastavilo srdce. Po třídenních nočních mrazících réva úplně zešedla a zvadla. réva po nočních mrazech Pěkně dostala na frak. Doufám, že to tak má být a sazenice to přežijí. Jinak to všechno přeorám a budu pěstovat pampelišky.

 

8. dubna 2014

Tak víno nepřežilo. Respektive sazenice jsou zřejmě živé ale vše co minulý rok narostlo je mrtvé. Takže se pokusím sazenice seříznou zpět na dvě očka a počkám na výsledek. Pár spodních oček je určitě živých, začínají zelenat a růst.

Mrtvé výhony

Nyní, v polovině dubna, po nočních mrazících, jsem přišel i o nově vyrašené pupeny. Jsou u všech sazenic zmrzlé a šedé. Jsem velice, velice nasrán. Kašlu na to a jdu to vykopat. Zřejmě mi není souzeno pěstovat révu.

Takže dvě sazenice jsem vykopal a díky jiné práci i mojí zapomětlivosti jsem nechal jednu sazenici - bílou Prim - na záhoně.

Nové výhony A světe div se, ona nejenže znovu vyrašila těsně nad roubem ale hned se žene nahoru. Tak to je překvapení. Skoro začínám litovat těch vykopaných sazenic.

 

Červenec 2014

Za čtvrt roku se réva krásně vytáhla a opět je o pěkný kus nad oporou a začíná se kroutit. Prostě ji kus od konce trochu střihnu a hotovo. Snad trochu zesílí kmínek.

 

Duben 2015

Réva má zimu za sebou a díky jejímu mírnému průběhu dokonce i přežila v celé své délce. Takže jsem ji ohnul a přichytil k vodícímu drátu, ostatní očka na kmeni vyslepil a uvidíme.

 

Květen 2015

Réva krásně roste  a navzdory mé veškeré péči se jí daří skvěle. S hrdostí jsem vylámal několik prvních zálistků. Jsem nadšen.

 

Červenec 2015

Letorosty už přerostly vrchní dvojdrátí a za chvíli budou u souseda na zahrádce. Musím je zastřihnout ať keřík sílí a netlačí se nahoru. Na konci měsíce jsou na keříku první květy. Až na dvě květenství všechny ostatní odstřihuji. Jen ať se nevysiluje.

 

Srpen 2015

Oba hrozny už mají krásné bobule. Asi ještě nakonec ten jeden hrozen odstřihnu ať je ten první hrozen co největší.

V polovině srpna už je hrozen pěkně narostlý a zdravý. Zatím se žádná choroba neobjevila.

 

Září 2015

Díky mimořádně horkému létu je jediný ponechaný hrozen krásně zralý. To bohužel zjistily i vosy a zalezlé uprostřed hroznu ho začaly zevnitř ožírat. Musel jsem jim ručně domluvit a hrozen jsem schoval do pytlíku z bílé netkané textilie na krytí záhonů. V tom fofru jsem na nic jiného nepřišel. Hrozen jsem zachránil a posléze i sežral. Bobulky samozřejmě přiměřené velikosti k místu pěstování. Sladké a pevné. Jsem spokojen.

 

Listopad 2015

Réva krásně zakončila svůj druhý rok a uložila se ke spánku. Snad se jí podaří se na jaře probudit.

 

Březen 2016

Zdá se, že réva přežila. Bohužel jsem asi hned na začátku zapěstování vyslepil u ohybu o jedno očko navíc a teď mi vychází tažeň pro letošek docela daleko od ohybu. Nic, udělám si z prvního tažně u ohybu dvouoký čípek, tím bych to měl celé posunout zpět k ohybu a letošní tažeň holt zůstane tak jak je. Zastřižení jsem si vyfotil, snad jsem to nezvoral. Tak ať to roste.

 

Duben 2016

Tak několik nočních mrazíků mi lízlo čerstvé výhony na tažni a polovina jich zmrzla. Naštěstí čípek u ohybu zůstal netknutý, takže alespoň pro příští rok je letorost zachráněný. Na Moravě to schytali mnohem hůř, polovina vinohradů hlásí zmrzlé výhony.

 

Duben 2016

Je rozhodnuto, réva jde pryč. Natřikrát mi postupně vymrzly všechny vyrašené výhony. Minulý rok mi také polovina výhonů zmrzla, takže to beru na sebe, na tohle místo se prostě réva nehodí. Jen mi tam roste plevel a z vína nic není, zbytečně to zabírá místo. Dám tam něco jiného, zatím ještě nevím co. Zatím tam zasadím salátovky a do podzimu se rozhodnu.

Takže s vinnou révou je KONEC